Cílem experimentu je ověření tvrzení, že žížaly jsou schopné díky vápenaté žláze neutralizovat huminové kyseliny, které jsou obsaženy v tlejícím listí.
Druhým cílem je srovnání pH žížalích exkrementů s hodnotami pH půd v různém prostředí.
Pokus se zabývá plicními objemy, konkrétně měřením minutové plicní ventilace pomocí spirometru.
Porovnáváme rozdíl mezi klidovou minutovou ventilací a ventilací po zátěži.
Budeme zjišťovat, jak se mění obsah kyslíku a oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu v závislosti na délce zadržení dechu. Je možné vydechnout vzduch, který již neobsahuje žádný kyslík? Proč můžeme při resuscitaci používat umělé dýchání?
Hypotéza: při pití nápojů, které mají na organismus povzbuzující účinky ( káva, kakao, redbull, další energetické nápoje), stoupá také tepová frekvence.
Obsah kyslíku ve vodě je důležitý pro život ryb a rostlin. Vidíme v létě ryby "lapat vzduch" na vodní hladině. Proč?
Žáci zjišťují, jak souvisí obsah kyslíku ve vodě a teplota vody.
Obsah kyslíku ve vodě je důležitý pro život ryb a rostlin. Vidíme v létě ryby "lapat vzduch" na vodní hladině. Proč?
Žáci zjišťují, jak souvisí obsah kyslíku ve vodě a teplota vody.
Budeme zjišťovat, jak se mění obsah kylíku a oxidu uhličitého ve vydechovaním vzduchu v závislosti na délce zadržení dechu. Je možné vydechnout vzduch, který deobsahuje již žádný kyslík? Proč můžeme při resuscitaci používat umělé dýchání?
Při tělesné aktivitě narůstají metabolické nároky svalové tkáně a nutně musí dojít ke zvýšení minutového srdečního výdaje. Zvýšení minutového výdaje je dosaženo jednak zvětšením tepového objemu, a jednak zvýšením srdeční (tepové) frekvence.
Představte si situaci, kdy skupina turistů spolu s průvodcem stoupá na Sněžku. V pravidelných intervalech průvodce přerušuje výstup přestávkami na odpočinek. Po skončení přestávky se většina turistů znovu vydá na pochod.
