Jak pracují kvasinky v reálných podmínkách? Je možné si vytvořit v domácích podmínkách kvalitní a pitelný nízkoalkoholický nápoj, jak ho vyráběli naši předkové?
Zapálený Mg v prostředí CO2 tuto molekulu "rozbíjí". Bere si z ní O2 a vytváří standardně MgO. Reakci doprovází menší světelný efekt, ale navíc jiskření, prskání a kouř z volného C.
Cílem experimentu je ověření tvrzení, že žížaly jsou schopné díky vápenaté žláze neutralizovat huminové kyseliny, které jsou obsaženy v tlejícím listí.
Druhým cílem je srovnání pH žížalích exkrementů s hodnotami pH půd v různém prostředí.
Pokus se zabývá plicními objemy, konkrétně měřením minutové plicní ventilace pomocí spirometru.
Porovnáváme rozdíl mezi klidovou minutovou ventilací a ventilací po zátěži.
Budeme zjišťovat, jak se mění obsah kyslíku a oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu v závislosti na délce zadržení dechu. Je možné vydechnout vzduch, který již neobsahuje žádný kyslík? Proč můžeme při resuscitaci používat umělé dýchání?
Laboratorní cvičení.
Nižší gymnázium.
Měříme teplotu pomocí senzor teploměru a rychlost reakce pomocí sonaru.Zaznamenáváme hodnoty do tabulky a vyneseme do grafu.
Pod recipient vývěvy umístit kádinku s vroucí vodou. Odčerpávat vzduch a pomocí čidla pro měření tlaku a měřením teploty (senzor teploměr)zjišťovat tuto závislost. Voda bude postupně chladnout a to nám umožní provést sérii měření. Naměřené hodnoty porovnat s tabulkovými.
Žáci postupně zkoumají vliv koncentrace látky, teploty a katalyzátoru na rychlost průběhu reakce zinku (případně jiného neušlechtilého kovu) s kyselinou chlorovodíkovou.
Smícháním dvou různě teplých látek v kalorimetru, např. 100 ml vody nalité z varné konvice o teplotě 100 °C a 100g ledu o teplotě 0°C, měříme průběh teploty. Po ustálení změříme výslednou teplotu a ověřujeme výpočtem z kalorimetrické rovnice.
