Měření teploty v různých částech zkumavky s vodou, jejíž horní konec je zahříván, pomocí bodového čidla teploty. Průběh teploty ukáže, že k tepelné výměně vedením ve vodě nedochází.
Žáci změří pH roztoků některých látek, které se běžně používají v kuchyni. Na laboratorní cvičení si s sebou přinesou vzorek octa, citronové šťávy (Lemonek), mléka, jedlé sody, kuchyňské soli, cukru, sirupu ad. Pevné vzorky převedou do roztoku.
Teploměrem zjistíme teplotu uvnitř vrstvy sněhu v okolí školy a teplotu vzduchu při jarním tání.
Ztloušťky vrstvy lze spočítat množství tepla na metr čtverečný celkově i po částech, např kolik tepla spotřeboval sníh odtátý za jeden den, množství tepla pro změřenou plochu
Smícháním dvou různě teplých látek v kalorimetru, např. 100 ml vody nalité z varné konvice o teplotě 100 °C a 100g ledu o teplotě 0°C, měříme průběh teploty. Po ustálení změříme výslednou teplotu a ověřujeme výpočtem z kalorimetrické rovnice.
Žáci při cvičení změří průběh teploty jednotkového objemu vody ve varné konvici. Měřenou veličinou je tak změna teploty v čase. Během měření je zároveň zaznamenáván příkon spotřebiče. Žáci spočtou teplo přijaté vodou při ohřevu a porovnají jej s elektrickou energií spotřebovanou varnou konvicí.
Mají praváci silnější levou ruku? Určitě by se našli zastánci této i opačné hypotézy. Pomocí ruční dynamometrie tedy jednoduše zjistíme, zda je velikost maximální síly stisku ruky statisticky významně vyšší u preferované či naopak nepreferované horní končetiny.
Budeme zjišťovat závislost teploty na přidaném teple. Vezmeme led, který dáme do kádinky a budeme zahřívat při tom budeme měřit teplotu. Budeme sledovat ohřev ledu na nula stupňů celsia, poté změnu skupenství ledu ve vodu a nakonec ohřev vody na 20 stupňů celsia.
